Tábor Čeložnice
Ref.:
Kdo není od Kyjova,
Čeložnici snad nezná,
jen ten, kdo jel na tábor,
poznal chatu, dětí sbor.
1. V klidu jdeš si po schodech,
v tom na tebe zařve,
hlas, co zatím málo znáš,
„Přezouvej se, přece.“
Kdo má bláto poklízet,
jak na schodech leží,
boty vraž do police,
to je oč tu běží.
2. Na družstva nás rozdělili,
že to hustý bude,
o mladší teď zakopávám,
kdo ví, co z nich zbude?
Vlastní erb jsme nakreslili,
název družstva přidali
a pak jsme ho obhájili
a pár bodů dostali.
3. Kuchařky se rozhodly,
že tu všichni přiberem,
velké porce před nás dají,
radí ať si naberem.
A když hodně vracíme,
tak se jenom mračí,
kdo se má furt jídlem cpát,
když nám trocha stačí.
4. Kdopak nese za to vinu,
že neznají zeleninu
a proč kousek ovoce
není někde po ruce.
Taky nám tu zavádějí
prej ňákej „polední klid“,
ale běhaní a řvaní
je daleko větší hit.
co bydlel jen v příbytku,
museli jsme chýši stavět
z přírodnin a ze zbytků.
Stále lesní procházky,
těch si nejvíc užiju
a ten pramen Smraďavka to už fakt nepřežiju.
6. Sršni, vosy s námi bydlí,
už se ani neleknem,
kdo je až do dneška neznal,
možná bude překvapen.
Večer, když do sprchy jdeme,
že se pod ní osprchnem,
sršni kolem světla krouží,
čekají až vypadnem.
7. Naše paní uklízečka
řekla:“To se snese,
na co se tak blbě ptáte,
vždyť bydlíte v lese!“
Po prosbách a domluvách
sehnali nám na ně sprej,
sršni leží ve mdlobách,
nemají žádnou naděj.
8. Co ta naše Markéta
dělá za pokusy,
umyvadlo k zemi padá
a hned je na kusy.
Že jí lákal noční Kyjov
mohla říci rovnou,
nehrát na nás „habaďůru“
trochu střepům uhnout.
9. Klíšťata jsou velmi vstřícná,
tady nás fakt milujou,
přisávaj se skoro všude,
všemožně se sdružujou.
Místní bufet nabízí
zmrzku, pivo, cukroví,
ještěže je naše měna,
omráčí nás velká cena.
10. Minibazén stačí nám,
osvěžení zaručí,
„Deset minut stačí vám“,
vedoucí nám poručí.
Týden z domu vydržíme,
bez rodičů budeme,
Jitka s Víťou to nechápou,
řekli si: „Přijedeme!“
11. Ať si pohled koupíme,
v ceně je i známka,
domů něco smolíme,
že bude památka.
Hlavně ať tu neprší
a sluníčko dál svítí
nechce se mi plácat v blátě,
vadí to olympiádě.
12. Ať tu všechno vydržíme,
co si na nás vymyslí,
i tu stezku, co je v noci,
půjdem lesem bez pomoci.
A nás zítra ještě čeká
celodenní výlet,
to vedoucí Hanka měla
ňákej noční úlet!
13. Krásný zámek Milotice
víme o něm více,
průvodce se divně chechtal,
patří do blázince.
A v Dubňanech koupaliště
vůbec nezklamalo ještě,
„Kdes tu pomazánku sebral…“
vajíčkovou nikdo nežral.
dorazila hygiena,
Hanka naštvaná a bledá
pořád, že občanku hledá.
V kuchařkách se cosi zlomí,
na sváču nám banán dali,
zahrajem si na slepice,
ať všem chutná kukuřice.
15. Je maškarní karneval,
„Že sis masku udělal…“
a neměj mě za pitomce,
poznám přece „boha Slunce“.
Všichni máme převleky,
šaškujem tu v lese,
do toho nám hudba řve,
chvíli se to snese.
16. V neděli tu končíme,
jak snídani sníme,
zase všechny krámy balit,
to nám bude nejvíc vadit.
Autobusák šofér Zdenda
snad zas všechno naloží,
teď už cestu nepopletem
a domů nás doručí.
